|
Žulová (Frýdberk)byla založena v údolí při soutoku říčky Vidnávky a Stříbrného potoka, uprostřed Žulovské pahorkatiny. Tato pahorkatina
také zaplňuje žulovský katastr o rozloze 846 hektarů. Frýdberk (což znamenalo chráněnou či opevněnou
horu) se objevuje prvně v nedatovaném seznamu majetku vratislavského biskupství někdy
z počátku 14. století, kdy je poprvé jmenován hrad Vridenberg. Hrad dlouhá léta obývali
loupeživí rytíři, kteří řádili v širokém okolí. V roce 1318 musela být dokonce na tuto
loupeživou rodinu uvalena církevní klatba. Za třicetileté války se v roce 1639 zmocnili hradu
krátce Švédové a ti jej při vyklizování vyhodili zčásti do povětří, zatímco zbytek zachvátil požár.
Dílo zkázy dokonal další nájezd Švédů v roce 1542 a nový požár předhradí v roce 1657.
|
|
K novému životu se Frýdberk probudil až koncem 17. století. tehdy byly obnoveny dva dvory
a zbývající objekty hradu byly od roku 1703 využity na pivovar. V podhradí se usazovalo stále více
řemeslníků, většinou přadláků.
Po hladových letech a krizi přadláctví před rokem 1848 bylo městečko začleněno do nově vytvořeného soudního okresu Vidnava a politického okresu Frývaldov. Tehdy také začala nová kapitola historie obce, která byla spojena s ohromným rozmachem kamenického průmyslu na Frývaldovsku, jehož hlavním střediskem byl právě Frýdberk. Svědčí o tom i ta skutečnost, že právě zde byla roku 1886 založena škola pro zpracování kamene, která se na rozdíl od odborné školy pro zpracování mramoru v Supíkovicích věnovala žule. |
![]() |
![]() |
Po roce 1945 byly větší žulové
lomy koncentrovány do národního podniku Českomoravský průmysl kamene n.p.
Žulovská odborná škola pro kameníky a kamenosochaře byla v roce 1951 přeměněna na kamenické odborné učiliště. Nejvýznamnější památkou je kostel sv.Josefa. Cenná je barokní socha Immaculaty nedaleko kostela a sloup se sochou sv.Jana Nepomuckého u mostu. Ve Frýdberku byla v roce 1878 založena jedna z největších firem kamenického průmyslu na tehdejším Frývaldovsku, a sice kamenictví, brusírna a leštírna kamene H. Franke. Firma si ponechala jméno zakladatele i po změně majitele za první republiky. Žulovský rodák Herman Franke (1857 - 1920), patří k nejvýznamnějším zakladatelům kamenoprůmyslu na Jesenicku. Již před první světovou válkou se zde objevily první české firmy J. Palouš (od roku 1907) a Jašek (od roku 1913), později J. a K. Jaškové. České firmy byly za nacistické okupace v letech 1938 až 1945 začleněny do germanizovaného podniku Friedeberger Granit A.G. Již z dálky je viditelná kaple na Boží hoře z druhé poloviny 19. století (1878 - 1886). |
Náměty na cyklistické a pěší výlety do okolí naleznete na tomto webu v kapitole VÝLETY Žulová nabízí ubytování v soukromí, možnost občerstvení, v místě je zdravotní středisko a lékárna. |
![]() |